|
|
Mykotoxikologická kvalita ovsa
PEJSAROVÁ, Hana
Cílem práce bylo porovnat 10 odrůd ovsa, pěstovaných v letech 2009 až 2012 na pokusném pozemku Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, z hlediska mykotoxikologické kvality a jednotlivých faktorů, které na ni působí (ročník, předplodina). Byla sledována přítomnost houbových patogenů, obzvláště Fusarium sp. a hladina vybraných mykotoxinů (HT-2 a T-2 toxinu, deoxynivalenolu, nivalenolu a D3G) u 4 odrůd nahého a 6 odrůd pluchatého ovsa. Porovnávána byla citlivost jednotlivých odrůd k napadení, hladina jednotlivých mykotoxinů v zrnu, růstové charakteristiky ovsa hodnocené v průběhu vegetace a parametry technologické kvality.
|
|
|
Mechanismy reakce exodermis na dostupnost živin v prostředí
Gargoš, Ondřej ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Kummerová, Marie (oponent)
v českém jazyce Apoplastické bariéry kořene (endodermis a exodermis) představují důležitý regulační mechanismus pro příjem vody a látek z prostředí, zajišťující jeho selektivitu. Obě vrstvy navíc reagují na stresové faktory změnou rychlosti a stupně modifikací buněčných stěn, což ovlivňuje transportní vlastnosti kořene a představuje adaptaci rostliny na vysokou heterogenitu půdního prostředí. Apoplastické bariéry reagují také na dostupnost minerálních živin. Tato problematika je recentně intenzivně studována a stále zde trvá řada nejasností. Zajímavé je, že při deficienci některých minerálních živin se stimuluje diferenciace bariér, při deficienci jiných dochází naopak ke zpomalení diferenciace. Na deficienci stejného prvku navíc různé rostlinné druhy reagují odlišně. Dalším zajímavým aspektem je skutečnost, že je reakce endodermis a exodermis lokalizovaná a probíhá především v té části kořenového systému, která je stresovému faktoru přímo vystavena. Tento fenomén byl pozorován při působení toxicity kadmia, recentně však byl popsán také při lokálně působící deficienci minerálních živin (dusíku a draslíku) u Zea mays. Tato diplomová práce se zabývá funkčním významem lokalizovaného urychlení nebo zpomalení diferenciace apoplastických bariér v reakci na deficienci dusíku a draslíku a redistribucí...
|
|
|
Technologické možnosti výroby instantních nápojů
Vincentová, Klára
Diplomová práce se zabývá technologickými možnostmi výroby cereálních instantních nápojů s použitím ovesných a ječných sladů. Experiment byl založen na výrobě ovesného a ječného sladu v mikrosladovně. Slady byly šrotovány a šrot obou druhů sladu byl prosíván pomocí sít o třech typech hrubosti (0,315 mm; 0,4 mm; 0,63 mm). Rmutování sladu v poměrech (100 % ovesný slad; 100 % ječný slad; 90 % ječný slad a 10 % ovesný slad; 75 % ječný slad a 25 % ovesný slad; 50 % ječný slad a 50 % ovesný slad) probíhalo ve rmutovací lázni. Cílem rmutování bylo zahřátí sladu na cukrotvornou teplotu k aktivaci α-amyláz a β-amyláz. Odrmutovaná směs byla vysušena v kondukční sušárně při konstantní teplotě 90 °C po dobu 24 hodin. Vysušená směs byla pomleta na konečnou zrnitost v laboratorním mlýně. Na základě rozdílné zrnitosti a různých poměrů ovesného a ječného sladu byly připraveny instantní nápoje, které byly podrobeny senzorické analýze a chromatografickému stanovení sacharidů. Dle statistického vyhodnocení dat senzorické analýzy je nejpřijatelnější variantou nápoj z čistého ovesného sladu a nejméně přijatelný byl nápoj z čistého ječného sladu, preference nápojů z ječného sladu se zvyšovala s přídavkem ovesného sladu. Dle výsledků HPLC analýzy sacharidů, výtěžek sacharidů vzrůstá u nápojů s použitím jemnějších meliv. Ovesný sladový nápoj obsahuje více oligosacharidů s porovnáním s ječným sladovým nápojem. Obsah oligosacharidů v nápojích se zvyšuje u ječného sladového nápoje s postupným přidáváním ovesného sladu.
|
|
|
Příčiny nízkých výnosů obilovin v ekologickém systému pěstování
KOTAŠKA, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zjistit příčiny nízkých výnosů vybraných obilovin (oves, pšenice, žito a špalda) v ekologickém zemědělství na základě vyhodnocení informací o pěstitelských postupech, získaných pomocí dotazníkové metody. Postupně bylo vybráno 21 ekologicky hospodařících podniků kontrolovaných organizacemi Abcert AB a Biokont CZ, s.r.o. Na základě analýzy pěstitelských postupů byly určeny nejčastější chyby, které zemědělci dělají. Podniky s nižšími výnosy mají především nevhodnou strukturu pěstovaných plodin, vysoké zastoupení obilnin, nedodržují zásady střídání plodin. Zvláště v produkčně příznivých polohách hospodaří některé farmy bez živočišné výroby. Zastoupení leguminóz je u většiny podniků nízké, velmi málo jsou využívány meziplodiny. V případě zaorávky slámy není udržován poměr C:N hnojením statkovými hnojivy. Minerální hnojiva nejsou používána vůbec, vápnění zřídka. Přihnojování obilovin během vegetace se většinou neprovádí. Regulace plevelů v obilovinách je prováděna nedostatečně. Je poměrně časté používání farmářského osiva, což zvyšuje zaplevelení. Při porovnání výnosů obilovin mezi lepšími a horšími podniky je zřejmé, že dodržování zásad může zvýšit výnos zrna o 1,0 až o 1,9 t/ha.
|
|
|
Vliv hustoty výsevu na výnos u vybraných odrůd jarních obilnin
ŠÍR, Josef
Bakalářská práce je zaměřena na obilniny a jejich význam, fáze základního zpracování půdy, tvorbu hospodářského výnosu, půdní plevele a chemické prostředky k jejich regulaci. Cílem práce je rozšířit poznání o faktorech, které mají vliv na hustotu výsevu u vybraných odrůd jarních obilnin. Za účelem stanovení vlivu různé hustoty výsevu na prvky struktury výnosu u následujících odrůd jarních obilnin - pšenice Kabot, ječmen Manta, ječmen Kvorning, ječmen Vendela, oves Poseidon a oves Ozon, byl založen pokus na školním statku VOŠ a SZeŠ Tábor. Během vegetačního období byly na sledovaném pozemku hodnoceny základní výnosové prvky - počet rostlin na m2 a počet klasů na m2. V průběhu vegetace bylo zjišťováno zastoupení plevelů v pěstovaných jarních obilninách. Při sklizni byl zjišťován výnos jednotlivých odrůd jarních obilovin.
|
|
|
Senzorické hodnocení vybraných obilných nápojů
URBAN, Martin
Cílem diplomové práce bylo senzorické a nutriční hodnocení rostlinných nápojů. Analýza se zaměřila na rýžové a ovesné nápoje. Část populace má zdravotní problémy při konzumaci mléka. Určitou náhradou tak mohou být nápoje z luštěnin, obilovin, ořechů apod. Ovesné a rýžové nápoje neobsahují cholesterol, jsou zdrojem minerálních látek a vitaminů. Rýžový a ovesný nápoj neobsahuje laktózu ani mléčné bílkoviny. Jejich negativem je nedostatečné množství bílkovin a skutečnost, že na rozdíl od mléčné bílkoviny je bílkovina obilnin neplnohodnotná, deficitní. Rýžový nápoj neobsahuje lepek. Senzorická analýza měla za cíl porovnat jednotlivé nápoje a určit jejich odlišnost mezi vzorky, určit intenzity určitých vlastností a určit nejlepší a nejhorší pořadí vzorků. Senzorická analýza potvrdila rozdíly mezi jednotlivými výrobci. U rýžových nápojů hodnotitelé došli k závěru, že vnímají rozdíl mezi výrobkem společnosti Alpro a Alnatura, přičemž nápoj společnosti Alnatura vyhodnotili jako nejpřijatelnější. Obsah tuku v rýžových nápojích je nízký (1-1,1 g tuku na 100 ml). Nápoje obsahovaly rovněž málo bílkovin (0,1-0,3 g/100 ml). Ovesné nápoje se lišily zejména u výrobců Alnatura a Delhaize - Bio. Nápoj výrobce Delhaize - Bio hodnotitelé preferovali nejvíce. Nutriční složení výrobků je obsahem tuku podobné rýžovým nápojům (1-1,5 g tuku na 100 ml). Množství bílkovin bylo mírně vyšší (0,6-1 g bílkovin na 100 ml). Z nutričního hlediska je patrný rozdíl mezi kravským mlékem a rostlinnými nápoji z ovsa a rýže. Rýžový a ovesný nápoj, které byly preferovány, obsahovaly nejvíce cukru a vařivá příchuť byla cítit nejméně.
|
|
|
Možnosti výroby cereálních produktů z různých druhů obilných sladů
Bartuňková, Petra
Diplomová práce se zabývá možnostmi výroby cereálních produktů, především cereálních mlék a cereálních sušenek, z různých druhů obilných sladů. V teoretické části práce jsou charakterizovány jednotlivé obiloviny. Řeší také problematiku výroby sladu a cereálních produktů. V praktické části bylo vedeno několik experimentů na produkci cereálních mlék, u kterých byla následně provedena senzorická analýza. Pro jejich výrobu bylo použito různých navážek ovesného sladu a surového ovsa nahého. Součástí praktické části je i/také výroba cereálních sušenek z různých kombinací ječného a ovesného sladu a ovse nahého surového. Stejně jako u nápojů, byla i v případě sušenek provedena senzorická analýza. U každého analyzovaného vzorku byl stanoven senzorický profil, který byl porovnán s ostatními.
|
|
|
Porovnání nutriční hodnoty a stravitelnosti ovsa setého a ovsa černého
Gergelová, Anna ; Plachý, Vladimír (vedoucí práce) ; Dušan, Dušan (oponent)
Literární přehled diplomové práce zahrnuje články a publikace věnované tématice trávicího traktu, problematice měření stravitelnosti živin u koní, charakteristice a nutričním hodnotám ovsa setého žlutého (Avena Sativa), ovsa černého (Avena strigosa) a sena.
Praktická část této práce je věnována porovnání nutričních hodnot a stravitelnosti ovsa v krmné dávce, která obsahovala žlutý nebo černý oves a seno. Pokus byl proveden na šesti koních zapůjčených z Akademického jezdeckého klubu v Praze Suchdole v průběhu února 2016. Přípravné období bylo 5 dní, a vlastní odběr vzorků výkalů proběhl 5. dne ráno po ranním krmení. Z šesti koní byly vytvořeny tři páry. První pár tvořili valaši plemene český teplokrevník, kteří byli ustájeni ve vnitřní boxové stáji. Druhý pár tvořili valaši plemene hafling ve venkovním boxovém ustájení. Třetí pár tvořili valaši plemene hucul a welsh cob, ustájeni ve venkovním boxu. Vždy jeden kůň z pokusného páru byl krmen ovsem setým pluchatým a druhý kůň ovsem černým odrůdy Raven. Krmná dávka byla pro oba koně stejná a obě pokusná zvířata zároveň dostávala stejné množství objemného krmiva.
Koeficient stravitelnosti byl zjištěn na základně použití indikátorové metody za pomocí indikátoru ligninu. Provedeny byly chemické analýzy stanovení sušiny a popelovin, hrubé vlákniny (CF), neutrálně detergentní vlákniny (NDF), acido detergentní vlákniny ADF a acido detergentního ligninu (ADL), hrubého tuku a dopočítány bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV) a organická hmota (OH).
Mezi pokusnými páry nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Proto byla hypotéza o odlišnosti nutriční a dietetické hodnotě ovsa setého a černého zamítnuta
|
|
|
Ovlivnění parametrů vodní eroze volbou založení porostu ve vztahu k lokalitě a uspořádání pozemku
Faltejsková, Michaela ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Kumhálová, Jitka (oponent)
Cílem práce bylo vyhodnotit a posoudit jednotlivé technologie založení porostu polních plodin, z hlediska odolnosti půdy vůči vodní erozi. Za tímto účelem byl založen polní pokus v lokalitě Nesperská Lhota se šesti různými plodinami a způsoby zpracování a jednou kontrolní variantou udržovanou bez porostu. Měřené veličiny pro hodnocení byly povrchový odtok a smyv zeminy. Pro potřebu měření byl použit simulátor deště.
Na základě výsledků uvedených v této práci lze potvrdit přínos bezorebných postupů zpracování půdy na měřené veličiny vodní eroze. Výsledkem je zejména jednoznačné snížení smyvu zeminy a povrchového odtoku. Dále byl prokázán příznivý efekt ponechání organické hmoty na povrchu půdy, jež přispívá k lepším vlastnostem půdy a tudíž menší náchylnosti k vodní erozi.
|
|
|
Vliv extruze ovsa setého na nutriční hodnotu a ochotu k příjmu u dospělých teplokrevných koní
Slováková, Jana ; Plachý, Vladimír (vedoucí práce) ; Dušan, Dušan (oponent)
Vliv extruze ovsa setého na nutriční hodnotu a ochotu k příjmu u dospělých teplokrevných koní
Souhrn
Oves je stále nejvíce využívanou obilninou ve výživě koní, s postupem technologií se ale rozšiřují možnosti jeho úprav. Extrudovaný oves představuje alternativu ke krmení celého a mačkaného ovsa. Jeho výhodou je jeho využitelnost, takže je možné ho krmit v menším množství.
Literární část této práce zahrnuje obecné informace o ovsu setém, výživě koní a extruzi. U ovsa se zaměřuje na složení a využití. Kapitola výživa koní je zacílena na části trávicí soustavy, které souvisí s příjmem potravy. Kapitola extruze je především o možnostech jejího využití u obilnin, zvláštní pozornost byla věnována přeměně škrobu a bílkovin během extruze. Poslední část je věnována vhodnosti krmení ovsa koním a vlastnostem extrudovaného ovsa a jeho využití ve výživě koní.
V experimentu bylo provedeno měření doby potřebné k příjmu 500 g celého
nebo extrudovaného ovsa u 5 dospělých teplokrevných koní z JK Počin Dolní Počernice.
Každá varianta byla měřena po dobu 7 dní.
Doba potřebná k příjmu tohoto množství celého ovsa byla 3 minuty 18 sekund +- 8,9 sekund. Extrudovaný oves koně obtížně přijímali, proto jim začal být podáván namáčený extrudát. Takto upravené krmivo přijímali 4 koně z 5. Doba příjmu byla průměrně 2 minuty 54 sekund +- 6,7. Celý oves koně více žvýkali, u extrudovaného někteří koně krmivo hltali.
Namočený extrudovaný oves byl přijímán rychleji než celý oves. Hypotézu jsme zamítli, protože koně vlhčený extrudát přijímali po kratší dobu v porovnání s celými zrny ovsa. U suchého extrudátu se dle literatury doba potřebná ke krmení naopak prodlužuje. Extrudovaný oves je vhodným krmivem pro koně v zátěži, starší koně, koně s problémy s chrupem nebo v období výměny chrupu, dušné a obtížně krmitelné koně. Výhodou je vyšší stabilita krmiva, která umožňuje delší skladování produktu.
|
host ::
RSS.